Vzpomínáme

ISIS DEA Res Pretiosa

1. 1. 1999 - 17. 3. 2011

Sisinka byla zakladatelka našeho chovu. Zemřela po krátké těžké nemoci. Nikdy na ni nezapomeneme!

Fidji Gold BA-KA-RA

12. 3. 2000 - 26. 12. 2010

Pupínek

Puppínek zemřel v nádherném věku 17 let. Prožil krásný a dlouhý život se smečkou našich kavalírek.

KANTÍK

Bel Canto Res Pretiosa

Bel canto je krásný zpěv...
…ale i kavalírek toho jména,kterému ještě nedávno příliš do zpěvu nebylo.
Občas se totiž stávají věci,které by se dít neměly.Naštěstí tento příběh má dobrý konec…

V březnu minulého roku mi telefonoval jistý pan K. Líčil mi, jak velice touží po kavalírkovi. Je těžce nemocen a pejsek by mu dělal stálou společnost. Mluvil moc pěkně, o kavalírech už něco věděl-především, jak jsou laskaví a trpělivý pejsci. Pan K. má bohužel zákeřnou chorobu, zbytek jeho života bude velice krušný, na vozíčku, s bolestmi. Kavalír by mu byl přítelem.

Hned jsme si domluvili schůzku, na kterou přijel s celou rodinou. Přišla i má přítelkyně Helena Majerníková. S panem K., skutečně velice nemocný, jsme si povídaly. Bylo nám jej i jeho manželky a dětí nesmírně líto a pochopitelně jsme chtěly pomoci.

V té době jsem neměla štěňátka a slíbila jsem, že mu nějaké zajistím. Problém byl v tom, že chtěl štěně s PP, za cenu maximálně do dvou, posléze čtyř tisíc korun. Helena byla dokonce rozhodnutému vypomoci a část ceny psíka uhradit.

Shodou okolností se v té době se mnou spojil majitel již sedmiletého Bel Canta. V jeho rodině nastaly veliké problémy a hledal pro pejska nového pána. Nechce žádné peníze, hlavně, když se Cant bude mít dobře. Věděla jsem, že Bel Canto je velice milý, klidný a dobře vychovaný a taky zdravý pejsek. Vlastně ideální pro pana K. Odpadly by starosti s „krocením“ štěněte, nehlučením, čistotě. Nemohlo být lepšího pro imobilního člověka. Pan K. souhlasil, měl velikou radost a nesmírně se těšil. Nebylo nač čekat - jelo se pro pejska.

Po příjezdu do nového domova byl Bel Canto pochopitelně smutný, nedůvěřivý. Ale s dětmi se okamžitě sblížil. Všimla jsem si ale jedné věci: pejsek se obloukem vyhýbal panu K.. Přičítala jsem to změně prostředí, stresu, rozloučení s páníčkem… Můj veliký omyl! Posléze se ukázalo, že Bel Canto velice dobře věděl, co dělá. Vždy se snažím „naslouchat názoru“ psů, kterým dokáží velice jasně sdělit. A tentokrát jsem zklamala. Od toho okamžiku se začala odvíjet smutná část života Cantíka.

Z prvu jsme s Helenou dostávaly informace o Cantovi, vše v pořádku. Měly jsme radost, že jsme pomohly postiženému člověku, ale i pejskovi, který ztratil domov.Postupně zpráv bylo méně a méně, až se pan K. zcela odmlčel. Jakým šokem pro nás bylo, když jsme byly upozorněny, že v prodejně s potřebami pro chovatele objevil inzerát-Daruji kavalíra…Cantík!Co se děje? Pan K. nebyl ochoten komunikovat. Canta již neměl!

Heleně se podařilo spojit s paní K.,která jí, celá nešťastná sdělila, že jednoho dne Bel Canto zmizel. Pan K. byl ve skutečnosti despotický člověk, tyranizující celou rodinu. Pes byl jeho momentálním rozmarem. Vyžadoval od pejska naprostou oddanost, poslušnost a hlavně lásku.Vůbec nepochopil, že láska je dar, který se nedá vynutit na povel. Pan K. nedokázal snést, že se pejsek upnul k paničce a k dětem. Od nich dostával pohlazení a laskavé zacházení. Od něj jen rozkazy, křik a rány. Bohužel se ukázalo, že stejným způsobem jedná s celou ustrašenou rodinou

Heleně se podařilo vypátrat, kam byl Cant „odstraněn“. Našla jej u jedné staré babky, špinavého, zanedbaného, utrápeného, bez životního elánu. Žil většinou ve sklepě a jeho jídelníček se sestával z odpadků a kostí. Trpěl gastritidou, střeva měl ucpaná. Zbývalo by mu už pár dnů života.

Helena okamžitě jednala: protestující babce pejska okamžitě odebrala a vynutila si vracení Cantových dokladů. Dalo jí nesmírně mnoho obětavé práce, než dostala pejska opět do dobré kondice. Bříško měl pokryté krustou neidentifikovatelné špíny, kožíšek poničený. Mohl dostávat jen dietní krmení. Trvalo to půl roku, než se Bel Canto stal opět zdravým psem.

Dodnes se Cantík bojí křiku, tmy, děsí se i stébla trávy v lidské ruce! Má své zkušenosti - nikoli se stéblem, ale s berlemi.

Bel Canto se opět narodil. Zažil útrapy, bolest, smutek i opuštění. Teď už prožívá krásný seniorský věk.

Velice mu to přeji a věřím, že i vy.

Bel canto je krásný zpěv. Bel Canto opět zpívá...

                                       Božena Fanfrdlová(Bobina)

Ps: Tento článek byl napsán v roce 2001. Cantovi bylo umožněno důstojně odejít dne 27. 8. 2003 po krátké       a zákeřné nemoci. I když už se probíhá po nebeských loukách, přesto dále žije ve své dceři Ninuš a vnučce       Kačence.